Homepage»Informace o počasí»Dostane se k nám prach a písek ze Sahary

Dostane se k nám prach a písek ze Sahary

Čtvrtek 3.dubna 2014 v 09:41h Přečteno: 7900 x

V těchto dnech je v České republice poměrně teplo, maximální odpolední teploty stoupají i přes 20°C, byť letních 25°C zatím nepadlo a v nejbližších dnech ani nepadne (nebudeme-li počítat pobyt na přímém slunci, zvláště pak v centrech měst). Počasí se vyhýbá výrazným srážkám, na obloze je nicméně k vidění zejména vysoká oblačnost (ležíme v teplejší části rozhraní mezi příjemnější a chladnější částí Evropy), azuro se tak nekoná. I při slunečném počasí ve však můžete setkat s menší dohledností a „špinavou" oblohou, čím to? Proudí k nám prachové částice z africké Sahary.

Písek ze Sahary na autě v Německu
Písek ze Sahary se dostal i nad Německo. Na fotografii je auto zaprášené prachem a jemným pískem ze Sahary. Zdroj: Facebook.com

Saharské prachové částice a miniaturní zrnka písku se již do Evropy dostaly během posledního březnového víkendu, kdy do Francie a Velké Británie proudil vzduch až z jižního Alžírska / jižní Libye. Nyní se proudění z této části Afriky posunulo do střední Evropy, proto v současnosti není obloha a vzduch obecně tak „čirý".

Přítomnost saharského materiálu na půdě evropského kontinentu není ničím vyjímečným, při vhodných povětrnostních podmínkách se prach/písek (miniaturní zrnka) dostávají až do Skandinávie. Za vším stojí vítr, který při rychlosti kolem 10 m/s (36 km/h) zvedá saharský materiál do vyšších výšek. Pokud rychlost větru překračuje 20 m/s (72 km/h), částice prachu a písku se dostávají do vy šších
vrstev atmosféry, kde se mimo jiné v oblačnosti váží na kapky vody či sněhové vločky – sníh pak není klasicky bílý. Při silných písečných bouřích proudí ze Sahary velká zrnka písku, ty však v drtivé většině nepřekročí vody Středozemního moře.

Cestující pouštní prach a písek ale není otázkou jen Afriky – Evropy, ale také například vyprahlé a na písek a prach bohaté Austrálie. Silné písečné bouře jsou pak k často vidění také v Asii, například v Uzbekistánu. Klasická „písečná tsunami", která v minulosti zasáhla například Phoenix, vznikají nejčastěji po bouřkách, kdy chladný vzduch jimi vyprodukovaný klesá k zemi. Zde způsobí víření, které vzedme prach a písek a výsledkem je pohybující se masa písku doprovázená větrem přesahující rychlost 15 m/s (54 km/h).

Zdroj: Kamil Sojka.