Homepage»Informace o počasí»Období od 11.března do 7.dubna bylo nejchladnější za 100 let

Období od 11.března do 7.dubna bylo nejchladnější za 100 let

Středa 10.dubna 2013 v 11:05h Přečteno: 7046 x

Měsíc březen nebyl jako celek s ohledem na teplotní charakteristiky nijak výjimečný, což bylo zapříčiněno teplou první dekádou a výrazně studenější 2 a 3. dekádou. Vezmeme-li ovšem v úvahu 4. týdenní souvislé období od 11. března, do 7. dubna, které bylo jako celek chladné a tedy i výrazně podprůměrné dostáváme se k zajímavému zjištění.

Nejchladnější období za posledních 100 let

Toto období s průměrnou teplotou pod -1°C je nejchladnější za posledních sto let.

Průměrná teplota od ČHMÚ
Zdroj: ČHMÚ

Zhruba stejně studené období bylo naposled v roce 1958. Z hlediska klementinské řady pozorování se obdobná studená období na území České republiky vyskytovala většinou před rokem 1860, nejchladněji bylo v roce 1853.

Příčinou studeného počasí je neobvyklá cirkulace atmosféry, která se v průběhu března a začátkem dubna vyskytla v oblasti severního Atlantiku a Evropy.

V březnu se do západního Středomoří dostal nebo se zde přímo vytvořil neobvykle vysoký počet tlakových níží, který nad mořem nabíraly vlhkost a postupovaly dále k východu až severovýchodu přes Balkán, Maďarsko a Slovensko. Když se tyto oblasti nízkého tlaku vzduchu dostaly východně od našeho území, strhávaly studený vzduch z vyšších zeměpisných šířek, tedy z oblasti Skandinávie a Ruska a zároveň přinášely i výraznější srážky. V březnu nastala taková situace desetkrát a středy čtyř z těchto tlakových níží těsně míjely naši východní hranici.

Blíží se doba ledová nebo to byla jen neobvyklá situace?

Důvody této neobvyklé situace musíme hledat v cirkulaci nad Atlantickým oceánem, konkrétně v třískovém proudění (jet stream). Tryskové proudění bylo letos v březnu a začátkem dubna nadprůměrně silné a posunuté daleko na jih oproti běžnému stavu. To způsobilo změnu v rozložení tlakových útvarů nad jižní částí severního Atlantiku. Na místě, kde se obvykle nachází oblast vysokého tlaku vzduchu, tedy v oblasti Azorských ostrovů máme výraznou tlakovou níži, která byla stále obnovovaná („přikrmována") dalšími nížemi přicházející z východní Ameriky do její zádní části. Ta pak nepřetržitě zásobovala západní Středomoří chladnějším vzduchem.

Bez nadsázky lze říct, že tato řídící tlaková níže byla matka těch středomořských. Další výrazná anomálie vznikla nad Islandem, který je kolébkou tlakových níží. V březnu zde naopak panovala tlaková výše. Tato cirkulace se projevila na velmi výrazných záporných hodnotách severoatlantické oscilace (známa jako NAO) a také na výrazně záporné anomálie arktické oscilace (AO).

Naposledy obdobná cirkulace nad severním Atlantikem panovala v již zmíněném roce 1958. Kromě vpádu studeného vzduchu z arktické oblasti, může mimo jiné Evropu ochladit i výběžek Sibiřské tlakové výše. Současná třetí cesta ochlazení Evropského kontinentu spojená s aktivitou ve Středozemním moři není sice také nic neobvyklého, ale nikdy v minulosti netrvala tak dlouho. Je to tak trošku „vzhůru nohama".

Kdyby se podobná cirkulace opakovala v létě, přinesla by na četných místech evropského kontinentu výrazné povodně.

Zdroj: Infomet.cz a ČHMÚ.